Uvádíme modelovou situaci možného řešení na příkladu problému rušení hlukem. Podobně lze postupovat v případě problémů s prachem, světlem, fyzikálních, chemických, nebo jiných zátěží.
Dotaz:
„Dobrý den,
Obracím se na vás s otázkou ohledně hluku nedaleko našeho bytu v domě. Dům se nachází na Praze 2 Vinohrady a těsně sousedí s firmou Pražské vodovody a kanalizace. Objekty jsou od sebe vzdáleny jen několik metrů.
Jejich areál je velký a z boční strany mají umístěnou vzduchotechniku. Předpokládám, že jde o vzduchotechniku, která zřejmě zajišťuje čerstvý vzduch v budově). Pro představu připojuji fotku. Zařízení je vzdálené jen asi 50 metrů.
Zařízení je velmi hlučné, zejména ve večerních hodinách a o víkendech. V místnosti máme ložnici a někdy je téměř nemožné se dobře vyspat.
Myslím, že by se např. to zařízení dalo schovat do nějakého štítu a omezit tak hluk, který z něho vychází ( táhlé hučení, vibrační hlasitý zvuk). Nevím, jak to odborné vyjádřit, ale bylo by to jistě možné při zachování všech technických specifik a funkce zařízení.
Bydlíme tu krátce, ale od sousedů vím, že to zařízení obtěžuje hlukem mnoho dalších lidí.
Děkuji za jakékoliv informace a tipy, jak tuto situaci řešit.
S pozdravem, Monika K.“
Odpověď:
Možnosti jednotlivce jsou omezené. I kdyby byl sebevíc šikovný, chytrý a vzdělaný. Síla je v spojení sil. Nic nového a tak prosté. Jak na to? Můžeme začít tím, že se nenecháme odradit myšlenkami „to se nedá“, „to nepůjde“, „ja na to nemám“, „jsem na to sám“. Proč? Protože 1. to nemusí být vůbec pravda a 2. je brzy házet flintu do žita.
- JÁ VNÍMÁM – Pálí mě něco, štve, nedá mi to spát a chci aby se to změnilo?
Doporučení: Nejdřív si můžu zvědomit a jednoznačně popsat co se mi děje a jak často i své pocity. (To bude jedna styčná plocha s lidmi, kteří to mají podobně.)
Příklad: V noci nemůžu spát, ve dne jsem unavený/á, bolí mně hlava, atd.. … mám to každý den, nebo, mám to každou středu a pondělí, atd..
- JÁ a PROBLÉM, aneb Pojmenuji si předpokládaný problém. – Když už vím, co se mi osobně děje, můžu zkusit stručně a co nejjasněji popsat s čím u sebe a v okolí se domnívám můj stav souvisí.
Doporučení: Naše pocity mohou a nemusí souviset s tím co identifikujeme jako problém. V tomto kroku se snažíme být objektivní i když okolnosti mohou být nepříjemné. Na druhou stranu, nejsme odborníci na všechno, takže domnívat se můžeme cokoliv a potřebujeme někde začít. (To bude další, konkrétnější společná rovina s lidmi, kteří to vysledovali podobně.)
Příklad: Večer si dávám 3dl whisky. Hlava mě bolí skoro každé následné ráno, Za to všechno může ten-a-ten. 🙂 Nebo, za oknem je vzduchoventilace, která hučí den-noc, já nemůžu skoro každou noc spát ale na chatě spím bez problémů.
- MY a PROBLÉM, aneb Ladění problému. – Jestli je to možné, můžu se zkontaktovat s co největším počtem lidí a ověřit si svoje pocity a předpoklady s ostatními a zanechat na sebe kontakty. Čím víc lidí, tím víc zkušeností a názorů.
Doporučení: Jsme věcní (máme jasno z kroku 1. a 2.). Nezdržujeme se přesvědčováním, jenom můžeme zdůraznit, že šance se radikálně mění jestli lidi spolupracují. Kdo se zatím nechce zapojit, ať aspoň ví, kde se připojit. Jestli zjistíme, kdo co umí, může se to hodit.
Příklad: Vím, že moji sousedé mají výhled na tu samou továrnu, která dělá hluk. No a možná sousedi na druhé straně baráku také všechno slyší i když továrnu nevidí. A obešel/la jsem i ostatní baráky kolem továrny? Zjistil/a jsem, že mám souseda právníka (může ušetřit zbytečné kroky, čas i peníze), 2 elektrotechniky, 1 inženýra strojaře (člověk z oboru dává efektivní informace k velmi specifickým tématům), 2 aktivisty (člověk zapálený/energický se nenechá odradit), někdo rád píše maily, atd..
- MY a VÝZVA, aneb Skutek (ne)utek. – Teď víme, kdo si co myslí a jak společně vnímají lidé situaci, takže je možné sjednotit a konkretizovat přání a identifikovat koho vyzvat k nápravě.
Doporučení: Jestli jsme se rámcově shodli, že vnímáme stejný problém a že je potřeba něco udělat, máme výborný společný základ. Je možná čas se dohodnout, jestli do toho chceme jít. Nemusíme vědět ještě přesně jak, ale že to chceme společně řešit.
Příklad: Né každému vadí to samé do stejné míry, ale vnímá, že vzduchotechnika hučí a ta stojí na budově vlastníka XYZ. Sepíšeme si všechny naše společné požadavky i s odůvodněním.
- MY a AKCE – Průzkum a příprava. – Podle toho, jak jsme si rozdělili úkoly, zjistíme si co nejvíce komu patří problémové zařízení a zvolíme možnosti akce.
Doporučení: Někdy je vlastník jasný, má logo na fasádě a tá samá firma je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník objektu. (Za budovu odpovídá především její vlastník, nikoli ten, kdo ji zrovna využívá.) V živnostenském rejstříku (http://www.rzp.cz/) lze dohledat rovněž nahlášené provozovny podniků. Jestli je dohledatelný, oslovíme ho nejdříve neformálně (v lidské rovině se někdy dějou i příjemné zázraky), nebo pošleme email.
Příklad: Zjistili jsme vlastníka budovy se vzduchotechnikou z https://nahlizenidokn.cuzk.cz/ , našli si na internetu informaci o subjektu a poslali jsme mu email s požadavky a se žádostí o schůzku, nebo minimálně o vyjádření. Další naše kroky budou dle reakce.
- ONI a MY, aneb oťukávání. – Nevíme s kým jednáme, ale ani oni ne. Je důležité si vyjasnit stanoviska.
Doporučení: Napíšeme email a zkusíme se domluvit na setkání. Ověříme si, že zpráva k nim dorazila, zavoláme jim. Když nespolupracují, pošleme jim formální dopis s našimi požadavky.
Při osobním jednání – připravíme se dopředu a dáme najevo, že nejsme sami. Nenecháme se vmanévrovat do paragrafů a detailů, kterým nerozumíme. Vyžadujeme termíny, buď když něco slíbí, tak ať určí termín, nebo jim dáme termín my a zdůvodníme (nejlépe dohodou).
Také je možné, že se budou snažit odvézt naši pozornost jinam, na jiný subjekt, na jiné téma. Pak si prověřme i nový kontakt a případně zahajme stejný postup u dalšího subjektu.
Snažíme se o navázání vztahu, nebo alespoň komunikace.
Příklad: Máme předjednaný termín jednání. Na jednání máme připravené požadavky v písemné formě s náležitostmi (co chceme, kolik nás je, případně jaký další subjekt/spolek za námi stojí). Jdeme 3, mluví ten nejlepší řečník z nás. Majitelem budovy se vzduchotechnikou je firma XYZ, ale při jednání se vymlouvá na nájemce, který si s její souhlasem vzduchotechniku nainstaloval. Budova je však zodpovědná za to, co má naistalováno. Oslovíme i firmu, která techniku provozuje. Po co nejvíce lidském jednání vyzveme všechny, že chceme návrh řešení a vyjádření do měsíce (měli by vědět, že jsme to řešili již nějakou dobu a navíc mohli předpokládat, že zařízení v zástavbě dělá hluk).
- NORMY, aneb Paragrafy nejsou nepřátelé. – Ideální řešení je možné, né však 100% pravděpodobné. Domníváme se, že víme, co nás trápí a na to jsou normy. Nejsou dokonalé, ale jsou tady, tak proč je nevyužít. Prozkoumejme možnosti. Například komplexní průvodce právní stránkou věci ochrany před hlukem najdete zde: https://frankbold.org/poradna/ochrana-pred-hlukem/hluk/zakladni-informace/rada/kompletni-manual-obcana-obtezovaneho-hlukem .
Doporučení: Existují hygienické normy a limity na kvalitu ovzduší, hluku a jiné zamoření. Zjistíme si jaké jsou normy a když nevíme nebo nerozumíme problematice, zavoláme odborníka.
– Buď známého, který se vyzná, pro rychlou a lacinou kontrolu.
– Nebo hygienickou stanici s podezřením na překročení limitů. Hygienickou stanici je praktické oslovit před tím, než si necháváte zpracovat vlastní měření. Je možné, že již v minulosti měření u objektu provádělo a to pro nás může být dobrým podkladem.
– Vhodným krokem je také ověření povolení provozu dané stavby. Především stavební povolení a kolaudační souhlas. U větších staveb též případně Stanovisko z řízení o posuzování dopadů na životní prostředí. Tato rozhodnutí často obsahují podmínky provozu, jejichž cílem je právě třeba omezení hluku, prašnosti, atd. a která mohou být porušována v nočních hodinách, o víkendech a podobně. Podklady lze vyžádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím u stavebního úřadu.
– Nebo specializovanou firmu, která měření děla. Začínáme platit i penězi, ale zpráva z měření je podklad pro další jednání. Měření si necháme dělat v místě, kde je největší zátěž. Pouze pozor na to, že limity jsou stanoveny zvláště pro vnitřní prostory a pro venkovní. Tedy, nemohu měřit hluk na verandě s tím, že mě ruší při spaní.
– V případě, že „jsme v normě“, tedy norma nebyla porušena, je další postup komplikovanější. Viď. krok 9.
Nevyhrožujeme, ale nevzdáváme se.
Příklad: Bydlíme v bytové zástavbě a ruší nás továrna. Máme známého, který má známého, který má měřič hluku. Něco o tom ví, tak měří nejenom špičkový hluk, ale taky průměrný a měří v nočních hodinách. Naměří 55dB a řekne například, „Vlak tady není, tak od té továrny to máš v cimře nadlimit. Když si dáš udělat posudek, tak máš podklad.“, nebo řekne „No, 49dB, chápu, že se Ti blbě spí, ale je to v normě, bohužel.“. Když se domníváme, že je to nadlimit, dáme formálně vědět vlastníkovi továrny a požadujeme nápravu (a termíny). Podklady lze rovněž předat hygienické stanici, která pokud shledá porušení, má nástroje, jak vlastníka k řešení přinutit. A protože nás to (ne)baví se vrtat v problému, zjistíme si na stavebním úřadě jaké má továrna zkolaudované podmínky provozu, ve dne, v noci a jaké jsou další podmínky. Když je zjevná nekomunikace z továrny, nebo je odpověď zamítavá, upozorníme je, že si necháme proplatit jak posudek, tak čas všech zúčastněných strávený na řešení problému, za co jim to nestojí (a možná stojí, ale to neřešíme).
- OBEC, aneb Každý spojenec dobrý. – Jestli jsme to neudělali od kroku 4, tak zkusme oslovit obec. Všechny podklady máme.
Doporučení: Jestli obec spolupracuje, je někdy schopná zjistit víc, než jednotlivec (např. před volbami a u politicky zajímavých témat). Nechme se „poučit“ a zapišme si co obec navrhuje. Může se to hodit i v případě, že to vypadá, že nám moc nepomohli.
- MY a SYSTÉM, aneb Cesta je trnitá. – Jestli „jsme v normě“ nebo předtím lidský přístup selhal, nikam jsme se neposunuli a nehodláme se přestěhovat, můžeme poukazovat na problém.
Doporučení: Když jsme tady, již nečekáme jednoduchost a rychlost řešení. Máme volbu. Né vždy příjemnou, ale máme.
– Sepíšeme petici a zapojíme do toho i právnické osoby (právníka, spolky, sdružení, firmy). Součástí petice jasně uvedeme již mnohokrát omílané a vyladěné důvody a můžeme zmínit i normu, která nám nevyhovuje a trvat na jednání a hledání řešení (kompromisu). Když nás bude dost, tak jsme, mimo jiné, voliči statutárů obce, jsme potencionální zákazníci firmy s kterou máme nedořešené otázky.
– Nebo rovnou jako další postup je možné „soukromoprávní“ řešení (občanskoprávní žaloby u soudu). tzv. imisní žaloba. Tedy žaloba u soudu kvůli obtěžování hlukem, prachem, atd. (tzv. imise). U těch není kategoricky nutné překročení hygienickým limitů, ale postačí obtěžování hlukem nad míru přiměřenou místním poměrům. U soudu se pak – podle toho, zda je o povolený či nepovolený provoz – domáhat buď finanční kompenzace, či ukončení činnosti.
Více k právním aspektům obtěžování hlukem zde: https://frankbold.org/poradnan/kategorie/68 .
Mnoho štěstí a pozitivní energie!